První písemnou zprávou o obci Šilheřovice je listina z roku
1377 o rozdělení majetku opavského vévody Mikuláše II mezi jeho čtyři
syny. Tehdy držel Šilheřovice Mikuláš Mšan. Obec
se stala sídlem panství, ke kterému příslušely vesnice Antošovice,
Darkovice, Hať, Koblov a Markvartovice. V 16. a počátkem 17.století byli
majiteli panství postupně Bírkové z Násil, Stošové z Kounic,
Rotmberkové z Ketře a hrabata Šlikové.V roce 1647 prodala
Barbora Perpetua, hraběnka z Ursenburku, šilheřovské
panství jezuitské koleji v Opavě.
Začátkem 18 století patřilo Hlučínsko včetně Šilheřovic pod vládu habsburské monarchie, v jejímž čele stál Karel VI.
V polovině 18. století postihly Hlučínsko osudové události. Císař
Karel VI. neměl mužských potomků, proto bylo dáno nástupnické právo
Marii Terezii, která se ujala vlády po smrti císaře Karla
VI., který zemřel v roce 1740. Již za dva měsíce vtrhl pruský král
Fridrich II. se svým vojskem do Slezska. Rakouská vojska,
která nebyla dost silná se stáhla až k Opavě. Při mírovém jednání ve
Vratislavi si Fridrich II. vynutil téměř celé Slezsko. Tak se po
vítězství nad Rakouskem v tak zvaných slezských válkách území
Hlučínska dostalo pod nadvládu Pruska. Tyto války skončily smírem
podepsaným 11. 6. 1742 ve Vratislavi a dále 28. 7. 1742 v Berlíně.
Úsilí jezuitů bylo korunováno v roce 1713 postavením barokního kostela v Šilheřovicích. Po zrušení jezuitského řádu získali Šilheřovice nejprve Eichendorffové, kteří zde postavili na místě zaniklé tvrze zámek v romantickém historizujícím slohu, a posléze od roku 1846 Rothschildové, kteří spojili šilheřovické panství s hlučínským a hošťálkovickým, přičemž sídlo mělo v Šilheřovicích. Škola se v obci připomíná již k roku 1662, ale vlastní školní budovu získala obec až v roce 1904, novostavbu pak roku 1951.
Roku 1787 koupil Šilheřovice, Koblov, Antošovice, Hať a Darkovice
Karel, svobodný pán Laryš, za 50 000 tolarů a ještě
téhož roku prodal celý statek Johanu Friedrichovi,
svobodnému pánovi Eichendorffovi ve Tworkóvě (Polsko) a Sudicích. Johan
Friedrich postavil v Šilheřovicích nový zámek, v němž také
29. 4. 1815 zemřel, a pohřben byl ve Twórkově 3. 5. 1815. Vdova Anna
zemřela 13. 12. 1830. V roce 1835 koupil Evelinina brána od dědiců
Eichendorffových Šilheřovice František Hubert Stücker
z Wayersdorfu. Podle kupní smlouvy ze dne 31. srpna 1845 koupil
pruský královský tajný rada Salomon Meyer, svobodný pán z Rothschildu, za
165 850 zlatých panství Hlučín a spojil tak panství Šilheřovice,
Ostrava, Annaberg, Zabelkow a Petřatin. Salomon Meyer, šéf
banky ve Vídni, se narodil 9. 9. 1774 a oženil se 26. 11. 1800
s Karolinou Stern. Salomon zemřel 27. 7. 1855, jeho manželka Karolina
zemřela 25. 11. 1854. Salomon postoupil panství 20. 9. 1852 svému synovi
Anselmu Salomonovi. Nový majitel se narodil 29. 1. 1803 a
oženil se 11. 9. 1826 s Charlottou, baronkou Rothschild.
Šilheřovice se nalézaly na panství Rothschildů až do roku
1938. Po 1. světové válce na základě Versailleské mírové
smlouvy z roku 1919 došlo 4. 2. 1920 k převzetí Hlučínska úřady
ČSR.
Pamětihodnosti:
Zámek, postavený v romantickém historizujícím slohu v letech 1787 až 1815, leží uprostřed rozsáhlého anglického parku, v němž je ještě i dnes řada vzácných dřevin, lovecký zámeček s původními kotci pro lovecké psy, barokní kostel z roku 1713 s vitráží za hlavním oltářem představující nanebevzetí Panny Marie.
Osobnosti:- Janacz ze Šilheřovic (~ 1450) – rytíř
- Johan Friedrich svobodný pán z Eichendorffu (1760 – 1815) – nechal postavit zámek v dnešní podobě
- Solomon Mayer Rothschild (1774 – 1855) – majitel panství Šilheřovice
- Alphonse Mayer Rothschild (1878 – 1942) – poslední majitel panství Šilheřovice a spoluvlastník Vítkovických železáren
- Josef svobodný pán z EichendorfuJosef svobodný pán z Eichendorffu (1788 – 1857) – významný politik a romantický básník
- Karel Sczuka (1900 – 1954) – významný slezský a německý hudební skladatel
- P. Beno Suchánek (1904 – 1984) – dlouholetý místní duchovní správce a konzistorní rada.
- Bystroň Eduard, nar. 10.10.1898 v Karviné – Fryštát, bydlel v Šilheřovicích, zaměstnán jako inspektor Finanční stráže – 35. dělostřelecký pluk v legii italské
- Gruba Bedřich, nar. 20.7.1893 v Šilheřovicích, 1. Střelecký pluk Mistra Jana Husa v legii ruské
- Kania Josef, nar. 17.8.1882 v Šilheřovicích, bydlel v Koblově – legionář
- Pleva František, nar. 26.9.1893 v Suchomicích- Olomouc, žil v Šilheřovicích, zaměstnán jako inspektor Finanční stráže, – 33.střelecký pluk v legii italské.
Seit dem XV. Jahrhundert war es historický pohled na obec eine Herrschaft auf dem Gebiet der historischen Region Oberschlesien, im Nordosten des Mährens. In den deutschen Texten wird es unter dem Namen Schillersdorf angeführt.
Die Gemeinde Schillersdorf liegt auf dem alten Handelsweg,
der aus Polen nach mährenschleisischen Inland führt und ist zur größeren
Hälfte mit dem Naturschutzgebiet eines Urwaldtypes umgegeben, gennant
Schwarzwald, das noch heute an die Wirklichkeit erinnert, daß schon in der
späten Steinzeit cca 3000 Jahre v.u.z. hier der Waldbestand überwogen hat und
die hier lebenden Leute im Wald gearbeitet haben, wie davon auch die
archäologischen Funde zeugen.
Die erste schriftliche Nachricht über Schillersdorf ist die Urkunde
aus dem Jahre 1377 über die Eigentumsteilung des Troppauer Herzogs Nikolaus II
unter seine 4 Söhne. Damals besaß Schillersdorf Nikolaus Mschan, die
Wladikas Janatsch, Nikolaus und Wenzel, und nach ihrem Sitz im 15. Jh.
titulierten sie sich „von Schillersdorf“. Die Gemeinde wurde zum
Herrschaftssitz, zu dem die Dörfer Antoschowitz, Darkowitz, Haatsch, Koblau,
und Markvartsdorf gehörten.
Im 16. Jh. und zu Beginn des 17. Jh. waren Herrschaftsbesitzer die Birek´s von Nasile, Stosch von Kaunitz, Rotmberk von Kietrz, die Herren von Würbenthal, die Grafen Schlick. Oft verursachte die evangelische Zugehörigkeit der Besitzer, daß in der ganzen Herrschaft die Reformation Wurzeln faßte. Die Gegenreformationsmaßnahmen nach dem Weißen Berg verfehten das Ziel, besonders als die Besitzer der Nachbarherrschaft Kuchelna auch weiterhin die evangelischen Lichnowski´s waren. So geschah es, daß Schillersdorf samt der Herrschaft das Jesuitenkollegium im Troppau gewann, welches durch seine harte Rekatholisierung berühmt geworden war. Die Bestrebung der Jesuiten wurde im Jahre 1713 durch den Bau der Barock – Kirche in Schillersdorf gekrönt. Nach Auflösung des Jesuitenordens gewannen Schillersdorf zuerst die Eichendorff´s, welche in Schillersdorf an Stelle der Feste ein Schloß im romantischen historisierenden Still erbauten und zuletzt seit dem Jahre 1848 die Rotschild´s, welche die Herrschaft Schillersdorf mit der in Hultschin und Hoscialkowitz verbunden haben, wobei sie den Sitz in Schillersdorf hatten.
Die Schule wird in der Gemeinde schon zum Jahre 1662 erwähnt, aber ein eigenes Schulgebäude gewann die Gemeinde erst im Jahre 1904, den Neubau dann 1951. Das Gemeindewappen, das von dem Abgeordnetenhaus der Tschechischen Republik im Jahre 1996 genehmigt wurde, bildet im goldenen Schild die Hälfte der schwarzen Adler mit roter Waffe, mit der Hälfte des grünen Eichenlaubes mit dem sehensbaren halb – und ganzen Oranžérie Eichelblatt und mit der Eichel verbunden. Sehenswürdigkeiten : Das Schloß, im romantischen historisirenden Still in den Jahren 1787 – 1815 erbaut, liegt in der Mitte des ausgedehnten englischen Parkes, in dem sich bis heute eine Rheie von wertwollen Bäumen befindet, Jagdschloß mit den ursprünglichen Hundehütten für die Jagdhunde, eine Barockkirche aus dem Jahre 1713 mit einer Vitrage hinter dem Hauptoltar, die die Himmelfahrt der Jungfrau Maria darstellt.
Die Persönlichkeiten:
- Janacz von Schillersdorf ( 1450 ) – der Ritter
- Johan Friedrich der Freiherr von Eichendorff (1760 – 1815) – er laß das Schloß in die heutige Form erbauen
- Solomon Mayer Rothschild (1774 – 1855) – Eigentümer der Herrschaft Schillersdorf
- Alphonse Mayer Rothschild (1878 – 1942) -der letzte Besitzer der Herrschaft Schillersdorf und der Miteigentümer des Eisenwerks Vítkovice
- Joseph von Eichendorff (1788 – 1857) – ein bedeutender Politiker und romantischer Dichter
- Karel Sczuka (1900 – 1954) – ein bedeutender schlesischer und deutscher Komponist
- Pater Beno Suchanek (1904 – 1984) – langjähriger Ortskirchenverwalter.
