Obecní úřad Šilheřovice
Střední 305, 747 15 Šilheřovice
Telefon: +420 595 054 120
E-mail: urad@silherovice.cz
ObecŠilheřovice
Od 1. 2. 2024 se SENIOR TAXI mění na SENIOR EXPRES, více informací naleznete v Aktualitách.
První písemnou zprávou o obci Šilheřovice je listina z roku 1377 o rozdělení majetku opavského vévody Mikuláše II. mezi jeho čtyři syny. Tehdy držel Šilheřovice Mikuláš Mšan. Obec se stala sídlem panství, ke kterému příslušely vesnice Antošovice, Darkovice, Hať, Koblov a Markvartovice.
Začátkem 18 století patřilo Hlučínsko včetně Šilheřovic pod vládu habsburské monarchie, v jejímž čele stál Karel VI. V roce 1647 prodala Barbora Perpetua, hraběnka z Ursenburku, šilheřovské panství jezuitské koleji v Opavě.
V polovině 18. století postihly Hlučínsko osudové události. Císař Karel VI. neměl mužských potomků, proto bylo dáno nástupnické právo Marii Terezii, která se ujala vlády po smrti císaře Karla VI., který zemřel v roce 1740. Již za dva měsíce vtrhl pruský král Fridrich II. se svým vojskem do Slezska. Rakouská vojska, která nebyla dost silná se stáhla až k Opavě. Při mírovém jednání ve Vratislavi si Fridrich II. vynutil téměř celé Slezsko. Tak se po vítězství nad Rakouskem v tak zvaných slezských válkách území Hlučínska dostalo pod nadvládu Pruska. Tyto války skončily smírem podepsaným 11. 6. 1742 ve Vratislavi a dále 28. 7. 1742 v Berlíně.
Úsilí jezuitů bylo korunováno v roce 1713 postavením barokního kostela v 
Šilheřovicích.
Po zrušení jezuitského řádu získali Šilheřovice nejprve Eichendorffové, kteří zde postavili na místě zaniklé tvrze zámek v romantickém historizujícím slohu, a posléze od roku 1846 Rothschildové, kteří spojili šilheřovické panství s hlučínským a hošťálkovickým, přičemž sídlo mělo v Šilheřovicích. Škola se v obci připomíná již k roku 1662, ale vlastní školní budovu získala obec až v roce 1904, novostavbu pak roku 1951.
Roku 1787 koupil Šilheřovice, Koblov, Antošovice, Hať a Darkovice Karel, svobodný pán Laryš, za 50 000 tolarů a ještě téhož roku prodal celý statek Johanu Friedrichovi, svobodnému pánovi Eichendorffovi ve Tworkóvě (Polsko) a Sudicích. Johan Friedrich postavil v Šilheřovicích nový zámek, v němž také 29. 4. 1815 zemřel, a pohřben byl ve Twórkově 3. 5. 1815. Vdova Anna zemřela 13. 12. 1830. V roce 1835 koupil od dědiců Eichendorffových Šilheřovice František Hubert Stücker z Wayersdorfu. Podle kupní smlouvy ze dne 31. srpna 1845 koupil pruský královský tajný rada Salomon Meyer, svobodný pán z Rothschildu, za 165 850 zlatých panství Hlučín a spojil tak panství Šilheřovice, Ostrava, Annaberg, Zabelkow a Petřatin. Salomon Meyer, šéf banky ve Vídni, se narodil 9. 9. 1774 a oženil se 26. 11. 1800 s Karolinou Stern. Salomon zemřel 27. 7. 1855, jeho manželka Karolina zemřela 25. 11. 1854. Salomon postoupil panství 20. 9. 1852 svému synovi Anselmu Salomonovi. Nový majitel se narodil 29. 1. 1803 a oženil se 11. 9. 1826 s Charlottou, baronkou Rothschild. Šilheřovice se nalézaly na panství Rothschildů až do roku 1938. Po 1. světové válce na základě Versailleské mírové smlouvy z roku 1919 došlo 4. 2. 1920 k převzetí Hlučínska úřady ČSR.
Další informace o rodu Rothschildů naleznete na stránkách:
rothschild.silherovice.eu
Zámek, postavený v romantickém historizujícím slohu v letech 1787 až 1815, leží uprostřed rozsáhlého anglického parku, v němž je ještě i dnes řada vzácných dřevin, lovecký zámeček s původními kotci pro lovecké psy, barokní kostel z roku 1713 s vitráží za hlavním oltářem představující nanebevzetí Panny Marie.
Paseky: Dle matričních knih založili šilheřovičtí jezuité kolem roku 1711 osadu Paseky původně jako ovčinec. Až do roku 1850 byly Paseky součástí Antošovic a pak byly připojeny k Šilheřovicím. V roce 1848 nový majitel panství baron Rothschild ovčinec zrušil a postavil na jeho místě nový vzorový hospodářský dvůr a připojil jej k Antošovicím. Mezi dvěma světovými válkami po poměrně složitých jednáních byly Paseky připojeny opět k Šilheřovicím.
Seit dem XV. Jahrhundert war es historický pohled na obec eine Herrschaft auf dem Gebiet der historischen Region Oberschlesien, im Nordosten des Mährens. In den deutschen Texten wird es unter dem Namen Schillersdorf angeführt.
Die Gemeinde Schillersdorf liegt auf dem alten Handelsweg, der aus Polen nach mährenschleisischen Inland führt und ist zur größeren Hälfte mit dem Naturschutzgebiet eines Urwaldtypes umgegeben, gennant Schwarzwald, das noch heute an die Wirklichkeit erinnert, daß schon in der späten Steinzeit cca 3000 Jahre v.u.z. hier der Waldbestand überwogen hat und die hier lebenden Leute im Wald gearbeitet haben, wie davon auch die archäologischen Funde zeugen.
Die erste schriftliche Nachricht über Schillersdorf ist die Urkunde aus dem Jahre 1377 über die Eigentumsteilung des Troppauer Herzogs Nikolaus II unter seine 4 Söhne. Damals besaß Schillersdorf Nikolaus Mschan, die Wladikas Janatsch, Nikolaus und Wenzel, und nach ihrem Sitz im 15. Jh. titulierten sie sich „von Schillersdorf“. Die Gemeinde wurde zum Herrschaftssitz, zu dem die Dörfer Antoschowitz, Darkowitz, Haatsch, Koblau, und Markvartsdorf gehörten.
Im 16. Jh. und zu Beginn des 17. Jh. waren Herrschaftsbesitzer die Birek´s von Nasile, Stosch von Kaunitz, Rotmberk von Kietrz, die Herren von Würbenthal, die Grafen Schlick. Oft verursachte die evangelische Zugehörigkeit der Besitzer, daß in der ganzen Herrschaft die Reformation Wurzeln faßte. Die Gegenreformationsmaßnahmen nach dem Weißen Berg verfehten das Ziel, besonders als die Besitzer der Nachbarherrschaft Kuchelna auch weiterhin die evangelischen Lichnowski´s waren. So geschah es, daß Schillersdorf samt der Herrschaft das Jesuitenkollegium im Troppau gewann, welches durch seine harte Rekatholisierung berühmt geworden war. Die Bestrebung der Jesuiten wurde im Jahre 1713 durch den Bau der Barock – Kirche in Schillersdorf gekrönt. Nach Auflösung des Jesuitenordens gewannen Schillersdorf zuerst die Eichendorff´s, welche in Schillersdorf an Stelle der Feste ein Schloß im romantischen historisierenden Still erbauten und zuletzt seit dem Jahre 1848 die Rotschild´s, welche die Herrschaft Schillersdorf mit der in Hultschin und Hoscialkowitz verbunden haben, wobei sie den Sitz in Schillersdorf hatten.
Die Schule wird in der Gemeinde schon zum Jahre 1662 erwähnt, aber ein eigenes Schulgebäude gewann die Gemeinde erst im Jahre 1904, den Neubau dann 1951. Das Gemeindewappen, das von dem Abgeordnetenhaus der Tschechischen Republik im Jahre 1996 genehmigt wurde, bildet im goldenen Schild die Hälfte der schwarzen Adler mit roter Waffe, mit der Hälfte des grünen Eichenlaubes mit dem sehensbaren halb – und ganzen Oranžérie Eichelblatt und mit der Eichel verbunden. Sehenswürdigkeiten : Das Schloß, im romantischen historisirenden Still in den Jahren 1787 – 1815 erbaut, liegt in der Mitte des ausgedehnten englischen Parkes, in dem sich bis heute eine Rheie von wertwollen Bäumen befindet, Jagdschloß mit den ursprünglichen Hundehütten für die Jagdhunde, eine Barockkirche aus dem Jahre 1713 mit einer Vitrage hinter dem Hauptoltar, die die Himmelfahrt der Jungfrau Maria darstellt.
Die Persönlichkeiten:
